Rwanda (stát)

Rwanda – informace o státu

Země	Rwanda
Oficiální název	Rwandská republika
Hlavní město	Kigali
Kontinent	Afrika
Rozloha	26 338 km²
Počet obyvatel	10 537 222 (2012)
Vznik státu	1. 7. 1962
Nejvyšší hory	Mt. Karisimbi 4507 m (Virunga)
Nejdelší řeky	Nyawarungu (Kagera) 350 km
Státní zřízení	přechodná vláda
Největší města	Kigali (hl. město) 260 000
Úřední jazyk	rwandština, francouzština
Etnický původ/Národnostní složení	Hutuové asi 90%, ostatní asi 10%
Náboženská příslušnost	římští katolíci 65%, tradiční víra 17%, protestanté 9%, muslimové 9%
Měna	1 rwandský frank (RF) = 100 centimů
Hrubý domácí produkt (HDP)	1 441 US dolarů (2012)
Průměrný věk dožití obyvatel	47.30 let (2006)

Rwanda – sousední státy

Stát	Hlavní město	Rozloha	Populace
Burundi	Bujumbura	27 834 km²	10 163 000
Demokratická republika Kongo	Kinshasa	2 344 860 km²	67 514 000
Tanzanie	Dodoma	945 087 km²	44 928 923
Uganda	Kampala	241 038 km²	35 357 000

Referát

Rwanda – malá země u Velkých jezer

Rwandská republika je vnitrozemský stát ležící ve středovýchodní Africe, hraničící s Ugandou, Burundi, Demokratickou republikou Kongo a Tanzanií. Státu ležícímu v oblasti velkých jezer se díky hornatému povrchu přezdívá „Země tisíců kopců“. Nejníže položeným místem je řeka Ruzizi s nadmořskou výškou 950 m. n. m. Západní hranici s Demokratickou republikou Kongo tvoří jezero Kivu a údolí řeky Ruzizi. Rozlohou 26 798 km² se Rwanda řadí mezi nejmenší země afrického kontinentu.

Povrch Rwandy tvoří travnaté pláně, které jsou hojně využívány farmáři. Od severozápadu zemi protíná sopečné pohoří Virunga s 4519 metrů vysokým vulkánem Karisimbi. Hranice mezi konžským a nilským povodím se táhne od severu k jihu v průměrné výšce kolem 2700 m. n. m. Od západních svahů hřebene krajina prudce klesá k jezeru Kiwu a tvoří tak část Velké příkopové propadliny. Východní část horského předělu je mírnější a postupně klesá do oblasti vysočin, bažin a jezer na východní hranici území. V roce 2006 britská expedice oznámila, že v národním parku Nyungwe objevila hlavní pramen Nilu.

Přírodní poměry

Díky hornatému povrchu je tropické klima mírnější, ve výše položených oblastech může dokonce hustě sněžit. Rwanda je kvůli monzunovým obdobím trvajícím od ledna do května a od září do prosince považována za místo s největším výskytem blesků ? 82 blesků na kilometr čtverečný. Ročně zde spadne v průměru 830 mm srážek, východní savany jsou však sušší než západní a severozápadní pohoří.

V národním parku Nyungwe, otevřeném v roce 2004, na jihozápadě Rwandy se protíná několik biogeografických oblastí, jejichž rozmanitost skýtá příznivé podmínky pro život mnoha živočišných a rostlinných druhů. Žije zde čtvrtina všech druhů afrických primátů.

Historie Rwandy

Počátky osídlení

Území dnešní Rwandy bylo osídleno už před 35 000 lety pygmejským kmenem Twa. Šlo o nepočetnou skupinu lovců a sběračů, která byla později vytlačena zemědělským kmenem Hutů. Ti započali mýcení lesů, aby získali místo pro budoucí osady. Třetím kmenem, který se usadil na území Rwandy, byli převážně kočovní Tutsiové.

Na počátku 15. století zde vznikají první malé, organizované státy. Nejmocnějším z nich byl stát Gisaka v jihovýchodní Rwandě, který si udržel nezávislost a svobodu až do poloviny 19. století.

Království Banyarwanda

Království Banyarwanda, známé též jako Rwandské království, bylo založeno pasteveckým kmenem Tutsiů v 15. století na území dnešní Rwandy. S příchodem roku 1890 začalo postupné podrobení evropským kolonialistům.

Ačkoliv asi 80 % obyvatelstva Rwandského království tvořili Hutuové, jen nepatrné množství tohoto kmene bylo členy nobility. Zbytek žil chudým rolnickým životem. Království vládli Tutsiové a panovníci byli nazýváni „Mwamis“.

Zatímco Tutsiové vlastnili zbraně a vojenskou moc, Hutuové užívali černé magie a nadpřirozených sil. Kvůli obavám z jejich schopností se královská rada (abiiru) skládala výhradně z Hutuů a hrála významnou roli v záležitostech státu. Od poloviny 18. století však svůj význam postupně ztrácela. Králové, kteří na sebe soustředili veškerou moc, rozdělovali půdu mezi jednotlivce a nebrali ohled na dědické právo náčelníků kmene Hutu. Na základě králova výběru půdou disponovali hlavně Tutsiové. V letech 1860–1895 proběhlo přerozdělení půdy, jehož výsledkem byl ochranný systém pro tutsijské náčelníky, který umožnil zavést nevolnictví. Do země tak pronikl feudální systém. Ve stejné době si Rwanda začíná podrobovat okolní kmeny. Označení Hutu už není užíváno jen pro původní obyvatele, ale i pro obyvatele nově získaných území. Slovo Hutu získává spojení s dobýváním, zotročováním a útiskem, bez rozdílu etnického původu. Nicméně se rozšířila myšlenka, že Hutuové a Tutsiové se liší socioekonomickou situací, nikoliv etnicky. To v praxi vedlo k tomu, že se Hutuové mohli zbavit příslušnosti k jejich kmeni nashromážděním dostatečného bohatství a postupem na společenském žebříčku.

Kolonizace

Pro Evropu se Království Banyarwanda přestalo právně existovat podepsáním Anglo-německé smlouvy roku 1890. Podepsání smlouvy ospravedlnilo nároky Německé říše na oblasti, které by zapojila do kolonie Východní Afrika ( Deutsch-Ostafrika). Evropští jednatelé ve Rwandě sestavili administrativu, kterou se však přes veškeré snahy nepodařilo plně včlenit do aparátu východoafrické kolonie.

Versailleská smlouva stvrdila předání německých území v Africe do rukou Belgičanů a Britů. Z Království Banyarwanda a Burundi vzniká s přispěním OSN stát Ruanda-Urundi. Belgičané zemi ponechali existující vládní struktury, které jim měly sloužit jako nástroje kontroly původního obyvatelstva. Panovník však postupně ztratil většinu reálné moci, které se ujali belgičtí kolonizátoři. Po 2. světové válce získala Ruanda-Urundi nezávislost a roku 1962 se země rozpadla. Vznikly samostatné státy Rwandy a Burundi.

Autor: Michal Zimmermann