Kanada (stát)
Kanada – informace o státu
| Země | Kanada |
|---|---|
| Oficiální název | Kanada |
| Hlavní město | Ottawa |
| Kontinent | Severní Amerika |
| Rozloha | 9 970 610 km2 |
| Počet obyvatel | 35 295 770 (2013) |
| Vznik státu | 1. 7. 1867 |
| Nejvyšší hory | Mt. Logan 5951 m, Mt. Waddington 4042 m |
| Nejdelší řeky | Mackenzie -Athabasca 4240 km, St. Lawrence 3058 km |
| Největší jezera | Hořejší (část) 89 270 km2, Huronské 59 596 km2 |
| Státní zřízení | pluralitní federativní konstituční monarchie s dvoukomorovým parlamentem |
| Největší města | Toronto 4 050 000, Montréal 3 275 000, Vancouver 1 675 000, Ottava (hl. město) 960 000, Edmonton 880 000 |
| Úřední jazyk | angličtina, francouzština |
| Etnický původ/Národnostní složení | britský 34,7%, francouzský 25,8%, německý 3,6%, italský 2,8%, ukrajinský 1,7%, indiánský a inuitský (eskymácký) 1,5%, čínský 1,5%, holandský 1,4%, ostatní 27,0% |
| Náboženská příslušnost | římští katolíci 46,5%, protestanté 41%, pravoslavní 1,5%, židé 1,2%, muslimové 0,4%, hinduisté 0,3%, sikhové 0,3%, ateisté 7,4%, ostatní 1,4% |
| Měna | 1 kanadský dolar = 100 centů |
| Hrubý domácí produkt (HDP) | 42 317 US dolarů (2012) |
| Průměrný věk dožití obyvatel | 80.22 let (2006) |
| Struktura HDP | zemědělství, lesnictví a rybolov 2,1%, těžba 3,9%, průmysl 19,0%, stavebnictví 6,5%, služby 68,5% |
Kanada – sousední státy
| Vlajka | Stát | Hlavní město | Rozloha | Populace |
|---|---|---|---|---|
 |
USA | Washington, D.C. | 9 629 090 km2 | 317 706 000 |
Referát
Kanada zaujímá většinu severní poloviny severoamerického kontinentu. Má v mnoha směrech podobnou ekonomiku a kulturu jako Spojené státy, takže mnozí ji mohou považovat za jakýsi satelit této země. Skutečnost je však naprosto jiná. Kanada vznikla jako dvojjazyčná a dvojkulturní společnost obyvatel francouzského a britského původu. V současné době tvoří její populaci pestrá směsice etnických skupin, z nichž mnohé si udržují vlastní kulturní tradice, a přispívají tak k specifickému charakteru kanadské společnosti.
Kanada, jejíž území je rozlohou větší než Spojené státy, je po Rusku druhým největším státem světa. Počtem obyvatel se však řadí mezi středně až méně lidnaté země.
Povrch
Kanada se člení na několik geografických oblastí. Největší z nich představuje Kanadský štít, který zabírá téměř polovinu země. Tuto oblast, která má tvar jakési mísy se středem kolem Hudsonova zálivu, tvoří vyvřelé a metamorfované horniny předprvohorního stáří. Na východě sahá až k zálivu Sv. Vavřince, na západě zasahuje do oblasti od jezera Winnipeg na jihu až po Velké Medvědí jezero na severozápadě.
Na východ od Kanadského štítu v jižním Ontariu a jihozápadní Quebeku se rozkládají nížiny Velkých jezer a povodí řeky Svatého Vavřince. Tato mnohem menší oblast je nejzalidněnější částí Kanady. Mírně zvlněná krajina poloostrova Bruce je ohraničena Hurónským jezerem a Jiřskou zátokou (Georgian Bay), Erijským a Ontarijským jezerem. Obě jezera spojuje řeka Niagara, která se přes strmý práh řítí z padesátimetrové výšky a vytváří vodopády široké více než 1200 m. Ontarijská nížina na severozápad od Niagarských vodopádů představuje území modelované ledovcem, pokryté drumliny – protáhlými pahorky vytvořenými z horninového materiálu, který tu zanechal ustupující pevninský ledovec. Na severovýchod odtud se rozkládají nížiny Ottavského údolí a jižního Quebeku. Na východ od Quebeku leží oblast, která je známá pod jménem Apalačská Kanada a zahrnuje atlantské provincie Nového Brunšviku, ostrov prince Edwarda, Nové Skotsko a ostrov Newfoundland. Rozeklané horské hřbety tu vznikly vrásněním starších hornin, které byly následně obrušovány ledovci a drsným klimatem. Nejvyšších výšek dosahují pohoří Notre Dame, které se rozkládá severovýchodně od Quebeku podél širokého ústí řeky Sv. Vavřince, a Long Range Mountains na Novém Foundlandu. Na jihozápad od kanadského štítu a Hudsonova zálivu leží Velké planiny – rozlehlé prostory ve tvaru trojúhelníku, které pokrývají střed země a zabírají asi pětinu její rozlohy. Manitobská nížina je protkána sítí jezer, většina z nich jsou pozůstatky obrovského jezera, které celou tuto oblast pokrývalo v době, kdy odtud ustupoval poslední ledovec. Ledovcové a říční usazeniny s pomocí větru daly základ úrodným půdám prérií, na kterých se pěstuje zejména pšenice.
Na západě jezerní oblasti se zvedá členitější nízký hřbet Manitobského prahu, za nímž se rozkládá kopcovitý terén Saskatchewanské planiny. Valící se voda z tajících ledovců prorazila v zemi široká říční koryta se strmými břehy. Směrem na západ v provincii Alberta terén dále stoupá. I v této oblasti pohyb ledovce způsobil veklou erozi a vytvořil zvlněnou náhorní plošinu.
Na západ od Velkých planin se táhnou kanadské Skalnaté hory až k samotnému pobřeží Tichého oceánu. Toto mohutné pásmo je široké asi 800 km a táhne se v délce zhruba 200 km od Aljašky přes území Yukonu, západní Albertu až do Britské Kolumbie a dále do USA. Jeho západní větev tvoří divoké Přímořské hory (Coast Mountains) dosahující výšky až 4000 km. Mezi ním a Rocky Mountains na východě je široké pásmo velehorských náhorních plošin (Yukon, Stikine, Nechako a Fraser Plateau). Východní větev začíná na severu pohořím Mackenzie a pokračuje k jihovýchodu vlastními Skalnatými horami s řadou mohutných štítů z mladších hornin vysokých téměř 400 metrů (Mount Robson 3954 m) na hranicích Britské Kolumbie a Alberty. Rovnoběžně se Skalnatými horami se na severu při západním pobřeží táhne pohoří svatého Eliáše (s vyhaslou sopkou Mt. St. Elias 5489 m), kde se nalézá nejvyšší hora Kanady Mount Logan s nadmořskou výškou 5951 metrů. Dále na jih pokračují Přímořské hory a celé pobřeží je členěno hlubokými fjordy a množstvím ostrovů. Ostrovy královny Charlotty a ostrov Vancouver v Tichém oceánu jsou vlastně vrcholy dalšího rovnoběžného horského pásma.
Na sever od kanadského štítu leží arktické ostrovy, které hraničí se stále zamrzlým mořem Severního ledového oceánu. Velká část volného moře je pokryta vrstvou ledu silnou asi 3 metry, přesto jen polovina plochy ostrovů je také zaledněna. Na severovýchodě nadmořská výška ostrovů stoupá a na ostrově Ellesmere a podél východního pobřeží Baffinova ostrova se už rozkládá velehorská krajina. Skalnatý horský terén je z větší části obklopen ledovým a sněhovým příkrovem a některé masivy jsou celé pokryty obrovskými ledovci.
Podnebí
Kanada má více než v polovině území subarktické podnebí, s chladnými léty a velmi studenými zimami – často studenějšími než v samotné Arktidě, kde výskyt extrémně nízkých teplot oslabují vody Severního ledového oceánu. Zima začíná v polárních krajích v srpnu. Až do prosince teplota rychle klesá a do března zůstává nízká. Také Atlantský oceán, který má stálejší teplotu, zmírňuje podnebí v těch místech, kde jeho vody vtékají do polární oblasti. Způsobuje tak mírnější zimy, chladnější léta a vyšší srážky. V létě nedosahují teploty na arktických ostrovech přílišných výšek, i když ve vnitrozemí mohou v některých oblastech nastat krátká období tepla, při nichž teploty vystupují ke 30 °C. Dále na jih je podnebí typicky kontinentální s horkými léty a studenými zimami. Nejtepleji je v jižním Ontariu, v oblasti Velkých jezer. Nejmírnější zimy jsou na jihovýchodním a hlavně na západním pobřeží, které má charakteristické oceanické klima. Větry vanoucí z moře přinášejí silné dešťové a sněhové srážky Přímořským horám, ale za nimi se nachází oblast ve srážkovém stínu, suchá zejména v zimě. V létě známé prérijní bouřky poskytují srážky celé rozsáhlé oblasti Velkých planin. Dále na východě jsou zdrojem vláhy Velká jezera. Vlhký vzduch od Atlantského oceánu přináší v létě do Kanady hojné dešťové srážky a v zimě obzvlášť husté sněžení zejména Newfoundlandu a Novému Skotsku.
Rostlinstvo
Hranice lesů v severní Kanadě probíhá v oblouku ze středního Labradoru pod poloostrovem Ungava k východnímu pobřeží Hudsonova zálivu. Pokračuje podél jeho pobřeží dále směrem k severozápadu až k Velkému Medvědímu jezeru a ústí řeky Mackenzie a nesouvisle na Aljašku. Dále na sever se rozkládá oblast, které se říká Barven Grounds a kde je půda většinou věčně zmrzlá, rozmrzající v létě do hloubky několika centimetrů, prorostlá sporou formací tundry. Severní část tundry, která tvoří asi 1/10 arktických pustin, pokrývají mechy a lišejníky. V jižnější oblasti rostou zakrslé stromy, keře, nejodolnější trávy a ostřice.
Pod pásmem lesotundry, ale stále ještě v severní polovině země, se rozkládá jeden z největších pásů jehličnatých lesů na světě, který se táhne od Aljašky až k Novému Foundlandu.
Na jihovýchodě Kanady se od oblasti Velkých jezer až po atlantské pobřeží rozprostírají smíšené lesy s javory, buky, jedlemi a kanadskou tsugou. Ovšem v nížinách na jihu země se vyskytují jen lesy listnaté; daří se tady americkému ořechu, dubu a jilmu, ale také kaštanu, javoru a běžnému ořechu. Ve východních horách jsou nejčastěji rozšířeny smrky. Douglasovy jedle a borovice, na náhorních plošinách rostou také osiky a žluté borovice. Podél pobřeží Tichého oceánu se táhne jeden z nejpůsobivějších lesních komplexů světa, s hustými porosty jedle douglasky, západního červeného cedru a kanadské tsugy.
Oblast prérií na jihu země je příliš suchá, lesům se tam nikdy nedařilo. Vyskytují se zde spíše travní společenstva. Dnes však z původního charakteru krajiny zůstalo málo, úrodná černozem byla zorána a všude se vlní obrovské lány obilí.
Živočišstvo
Ve vodách studeného ledového oceánu žijí velryby, mroži a tuleni. Do arktické zvířeny patří lední medvědi, kteří tráví život jak ve vodě, tak na souši. V tundře žijí sobi polární, pižmoni, vlci, polární lišky a lumíci. Léto tam tráví mnoho stěhovavých ptáků, mezi něž patří především alka, mořská kachna, racek, rybák obecný a kulík. V severních lesích se daří polárním sobům, losům, rosomákům, mývalům, černým a hnědým medvědům. Lov bobrů, kun, ondater pižmových, norků a dalších kožešinových zvířat v této oblasti vytvořil kdysi základ prosperujícího obchodu s kožešinami. Dnes se většina těchto zvířat množí na specializovaných farmách.
Dále na jihu Kanady je rozšířen jelenec virginský, ve více obydlených oblastech žijí převážně menší savci – šedé a rezavé veverky, daňci, lasice a vydry. Typickými zástupci ptactva jsou kardinál červený, budníček lesní, baltimorská žluva a severoamerický drozd. Na prériích se daří menším zvířatům, jako jsou severoamerické druhy zajíců, syslů a tetřevů, přežívají tam bizoni a vidlorozi (přežvýkavci podobní antilopám). Podmínkám života v západních horách se dobře přizpůsobily takové druhy zvěře jako ovce tlustonohá, horská koza, svišť a jejich přirozený predátor puma.
Společnost
Kanada jako jedna z bývalých britských kolonií vybudovala svůj demokratický vládní systém podle vzoru Velké Británie, zároveň si však v něm udržela určité prvky, které odkazují na francouzské dědictví. Je zemí, jež se stále více snaží plnit své závazky vůči domorodým Indiánům a Eskymákům. Připravuje se vytvoření jejich autonomního teritoria. Obyvatelstvo, které se do Kanady po staletí stěhovalo, je etnicky velmi různorodé.
Státní zřízení
Kanada je federací států, která vznikla v roce 1867 Aktem o Britské Severní Americe. Jako konstituční monarchie v rámci Britského společenství má formálně ve svém čele britskou královnu. Panovníkovy pravomoce vykonává generální guvernér, který je obvykle jmenován do funkce na šest let na doporučení předsedy vlády. Generální guvernér zastupuje královnu při podpisu zákonů. K tomu, aby byl zákon schválen, musí projít oběma komorami federálního parlamentu: senátem a poslaneckou sněmovnou. Obě komory mohou předkládat nové zákony, ale jen poslanecká sněmovna může předložit zákon o daních nebo výdajích. Federální parlament je oprávněn projednávat všechny otázky zahraniční politiky i významné vnitřní záležitosti.
Každá z deseti kanadských provincií má správní strukturu, která odráží uspořádání celé země. Viceguvernér, který je jmenován generálním guvernérem, svolává zasedání jednokomorového zákonodárného shromáždění, vůdce parlamentní většiny se stává předsedou vlády, kterou jmenuje. V kompetenci provinčních vlád jsou správa provincie a vlastnictví půdy, sféra občanského práva a místní daně. Tyto vlády přebírají také odpovědnost za místní obchod, zdravotní a sociální péči a vzdělávání. Rozlehlá, ale řídce osídlená území Yukon a Severozápadní teritorium jsou spravována přímo federální vládou.
Obyvatelstvo
Největší etnickou skupinu tvoří Kanaďané britského původu, kteří představují více než třetinu populace. Kanaďané francouzského původu tvoří asi čtvrtinu obyvatelstva země, ale více než 80% obyvatel provincie Quebec. Podobný podíl připadá na obyvatelstvo smíšeného původu, mezi nímž významnou skupinu tvoří tzv. Métis. Zbytek jsou potomci přistěhovalců z Evropy, hlavně z Německa, Itálie, Ukrajiny a Holandska. Původní obyvatelé Kanady – Indiáni a Eskymáci (Inuité) – dnes představují pouhých 1,5% kanadské populace.
Asi tři čtvrtiny Kanaďanů používá jako svůj první jazyk angličtinu. Ve frankofonním Quebecu jsou francouzský jazyk i kultura chráněny a podporovány zákonem. Mezi dominantními křesťany podíl římských katolíků o něco převyšuje zastoupení protestantů. V posledních desetiletích, vlivem velkého přílivu imigrantů z Asie, se mozaika náboženství stala mnohem pestřejší.
Hospodářství
Kanada je země bohatá na přírodní zdroje. Má obrovské nerostné bohatství, rozsáhlé lesní porosty vhodné pro těžbu dřeva a velké plochy zemědělské půdy. Využitím tohoto potenciálu se Kanada zařadila mezi nejvyspělejší země světa, když i životní úroveň obyvatel patří k nejvyšším na světě.