Jižní Afrika - JAR (stát)

Jižní Afrika - JAR – informace o státu

Země	Jižní Afrika - JAR
Oficiální název	Jihoafrická republika
Hlavní město	Pretoria
Kontinent	Afrika
Rozloha	1 221 040 km²
Počet obyvatel	52 981 991 (2013)
Vznik státu	31. 5. 1910
Nejvyšší hory	Giant's Castle 3312 m
Nejdelší řeky	Orange/Oranje 1860 km
Státní zřízení	pluralitní federativní republika s vládou „národní jednoty“ a s dvoukomorovým parlamentem
Největší města	Pretoria (sídlo vlády) 1 130 000, Bloemfontein (nejvyšší soud) 310 000, Cape Town (sídlo pralamentu) 2 050 000 (aglomerace)
Úřední jazyk	angličtina, afrikaans, zulu, khosa, tswana, severní a jižní sotho, venda, ndebele
Etnický původ/Národnostní složení	černoši 76%, běloši 13%, míšenci 8,5%, Asiaté 2,5%
Náboženská příslušnost	nezávislé černošské církve 21%, afrikánští reformovaní 12%, římští katolíci 7,5%, metodisté 6%, anglikáni 4%, hinduisté 1,4%, muslimové 1,1%, ostatní 29,5%
Měna	1 rand ® = 100 centů
Hrubý domácí produkt (HDP)	11 281 US dolarů (2012)
Průměrný věk dožití obyvatel	42.73 let (2006)
Struktura HDP	zemědělství, lesnictví a rybolov 4,5%, těžba 10,5%, průmysl 29,5%, stavebnictví 3%, služby 52,5%

Jižní Afrika - JAR – sousední státy

Stát	Hlavní město	Rozloha	Populace
Botswana	Gaborone	581 730 km²	2 024 904
Lesotho	Maseru	30 355 km²	2 074 000
Mosambik	Maputo	801 590 km²	23 700 715
Namibie	Windhoek	824 292 km²	2 113 077
Svazijsko	Mbabane	17 364 km²	1 250 000
Zimbabwe	Harare	390 757 km²	12 973 808

Referát

Jihoafrická republika jako největší stát jižní Afriky zaujímá nejjižnější cíp afrického světadílu. Na jihovýchodě ji omývá Indický a na jihozápadě Atlantský oceán (celkem 2900 km pobřeží). Na severu sousedí s Namibií, Botswanou, Zimbabwe, Mosambikem a Svazijskem. Zcela obklopuje nezávislý stát Lesotho. Největší přístav na namibijském pobřeží Walvis Bay byl až do roku 1994 rovněž jihoafrickým územím.

Od roku 1948 byl v Jižní Africe realizován politický systém zvaný apartheid, podle něhož bělošské obyvatelstvo mělo žít odděleně od ostatního obyvatelstva. Země navzdory silnému mezinárodnímu odporu proti této politice stále hospodářsky prosperovala, hlavně díky svým obrovským nerostným zdrojům a strategické poloze.

Přírodní poměry

Jihoafrickou republiku lze dělit do tří hlavních geografických oblastí: na centrální rozlehlou náhorní plošinu, horský systém, který ji obklopuje, a členité pobřežní pásmo s tzv.Velkým srázem.

Povrch

Většinu území vyplňuje náhorní plošina, která se k severozápadu snižuje až do pánve Kalahari v Botswaně. Téměř po celé délce od Namibie až do Transvaalu je lemována horami, které pod názvem Dračí hory (Drankensberg) dosahují největších výšek (3200 až 3500 m) v provincii Natal na hranici s Lesothem.

Podnebí

Většina jihoafrického území leží v subtropickém pásmu. Na pobřeží má středomořské, ve vnitrozemí kontinentální suché podnebí. Vyšší nadmořská vnitrozemské náhorní plošiny způsobuje na většině území příjemné teplotní podmínky.

Společnost

Politika apartheidu, která po mnoho desetiletí ovlivňovala život obyvatel v Jižní Africe, skončila svobodnými multirasovými volbami v dubnu 1994 a vytvořením vlády národní jednoty. Byly zrušeny poslední ekonomické i vojenské sankce, které vůči předchozím rasistickým vládám vyhlásilo OSN, a Jižní Afrika se vrací do všech mezinárodních organizací, z nichž po roce 1961 vystoupila nebo z nichž byla vyloučena.

Hospodářství

Hodnotou hrubého národního produktu zaujímá Jihoafrická republika suverénně první místo v Africe, ale v přepočtu na obyvatele je za Libyí, Seychelami a Gabonem, na úrovni sousední Botswany. Má bohatá naleziště nerostných surovin, ale nemá ropu. To mimo jiné ovlivňovalo její ekonomický rozvoj v době hospodářských sankcí, které na ni svět uvalil za uplatňování politiky apartheidu.