Země |
Afghánistán |
Oficiální název |
Afghánistánský islámský emirát |
Hlavní město |
Kábul |
Kontinent |
Asie |
Rozloha |
652 090 km2 |
Počet obyvatel |
25 500 100 (2013) |
Vznik státu |
19. 8. 1919 |
Nejvyšší hory |
Nošak 7485 m |
Nejdelší řeky |
Hilmand (část) 1400 km |
Státní zřízení |
islámská republika s více stranami a přechodným zákonodárným sborem |
Největší města |
Kábul (hl. město) 2 200 000, Kandahár 340 000, Herát 250 000 |
Úřední jazyk |
paštú, darí (afghánská perština) |
Etnický původ/Národnostní složení |
Paštúnové 54%, Tádžikové 21%, Uzbekové 8,5%, Hazárové 8,5%, Ajmákové
3%, Turkmeni 2%, Balúčové 1%, ostatní 2% |
Náboženská příslušnost |
sunnitští muslimové 74%, šíitští muslimové 25%, ostatní 1% |
Měna |
1 afghání (AFA) = 100 púlů |
Hrubý domácí produkt (HDP) |
1 055 US dolarů (2012) |
Průměrný věk dožití obyvatel |
43.34 let (2006) |
Struktura HDP |
zemědělství a rybolov 52,5%, těžba a průmysl 28,5%, stavebnictví 6%,
služby 13% |
Afghánistán – sousední státy
Vlajka |
Stát |
Hlavní město |
Rozloha |
Populace |
|
Čína |
Peking |
9 640 820 km2 |
1 363 350 000 |
|
Írán |
Teherán |
1 648 200 km2 |
77 288 000 |
|
Pákistán |
Islamábád |
796 095 km2 |
185 914 000 |
|
Tádžikistán |
Dušanbe |
143 100 km2 |
8 160 000 |
|
Turkmenistán |
Ašchabad |
488 100 km2 |
5 240 000 |
|
Uzbekistán |
Taškent |
447 400 km2 |
30 183 400 |
Referát
Afghánistán je vnitrozemský stát v horách jižní části Střední
Asie. Hraničí s Pákistánem na jihovýchodě a Íránem na západě.
Krátkou hranici na severu má s Turkmenistánem a Uzbekistánem, dlouhou
s Tádžikistánem. Na severovýchodě, na konci úzkého váchánského
koridoru leží Čína. Afghánistán byl rozpolcen občanskou válkou od konce
70. let, kdy islámští bojovníci (mudžáhidové) zahájili partyzánskou
válku proti komunistickému režimu podporovanému okupačními vojsky
Sovětského svazu. Islámské síly získaly definitivně kontrolu nad zemí
v roce 1992, i když boj mezi různými povstaleckými frakcemi
pokračuje.